Vzpomínám na roky strávené klasickým mokrým procesem, hektolitry nejpodivnějších lázní, měření nejrůznějších časů a odhadování expozic a opravných barevných filtrací, problémy s udržováním teploty a lepení fotek při leštění, věčné umývání a čištění, dny a týdny strávené v čarovném přítmí a nezaměnitelné fotochemické vůni temné komory...

Byla to doba, kdy si fotograf každého svého pracně vydobytého výtvoru vážil už jenom proto, že se povedl technicky. Nepochybně se člověk mnohem více ponoří do fotografického procesu, když jím prochází krok za krokem díky vlastnoruční práci. Je to nádherná magie, když vyvoláváš zvětšeninu 30x40cm a na čistě bílé ploše papíru se začne pozvolna objevovat obrázek.

Je načase připomenout motto Dobrého světla: VÝSLEDEK ZÁLEŽÍ NA ČLOVĚKU

Proč?

Protože vím, že se ta nádherná fotografická dřina tak nějak vytrácí. Dneska se všechno dělá jednoduše, levně a rychle. A podstata často uniká - podstatou je totiž čas strávený úvahami nad každým jednotlivým záběrem. Jejich pracnost Tě za časů mokrého procesu prostě nutila udělat maximum pro dokonalost snímku a hlavně - neztrácet čas s tím, co neodpovídalo Tvým představám. Přece nevyplácáš dvacet nepovedených záběrů tam, kde stačí zapřemýšlet, něco poopravit a udělat jeden dobrý.

Ale pojďme k věci.

Co znamená ten neuctivý nadpis? Má Ti naznačit jednu podstatnou věc - zapomeň na jakoukoli úctu či obdiv, který vídám ve vztahu člověků k téhle věcičce. Je to hloupá (a téměř prázdná) bedna, která by se nehodila ani do šrotu, nebýt toho, že spousta chytrých lidí nacpala dovnitř léta svého úsilí a nejlepších vědomostí. Před časem pár avantgardních (to je slušný výraz pro cvoka) psychologů porovnávalo IQ počítadla s IQ žížaly. Žížala je na tom údajně řádově lépe.

Nejpodstatnějším rysem počítadel je dnes to, že Tě obtěžují prakticky úplně všude, kam se vrtneš a spousta lidí si myslí, že jejich možnosti je ideálně předurčují ke zpracování obrazových informací právě pod heslem jednoduše a rychle.

A jsme konečně u našeho motta - ani na nejlepší bedýnce osazené supravodivým ultrahyperprocessorem neuděláš koukatelný obrázek, když nebudeš vědět JAK NA TO. No a pokračování už asi tušíš - a když nepopustíš uzdu své tvůrčí fantazii a neobětuješ ČAS.

Povídání, spadající do této kapitoly, nutně předpokládá určitou základní znalost počítadlogie (že nevíš co to je?). Pokud brouzdáš po Netu, nepředpokládám, že pro E-mail chodíš do prodejny barvy-laky. Pokud ovšem zabřednu do nějakých nesrozumitelností nebo něco přeskočím, napiš. Třeba z toho vznikne nový odkaz na levé straně tohoto pokecoidního úvodu.

Kontakt pro všechny připomínky či dotazy k těmto stránkám: pošli E-mail